Rate this book

Axolotl Roadkill (2010)

by Helene Hegemann(Favorite Author)
2.32 of 5 Votes: 2
ISBN
3550087926 (ISBN13: 9783550087929)
languge
English
publisher
Ullstein
review 1: Abych se tak držel jazyka knihy: "Když je hrdinka píča, bábovku z ní neuplácáš. Vole dog yo bro"Helene Hegemann je možná vznešená pozérka, v přítmí svých dvacetin degustující svojí vlastní slávu a hipsterství, ve svém opus magnum ovšem selhává na všech frontách. Odysea do duše sotva náctileté SS-Dolce a Gabbana heroinové princezny je prázdná jako jakýkoliv jiný zápisky lidí, kteří si myslí, že mají právo revoltovat proti "něčemu, ty píčo všemu." Používat mladou krev jako ukazatel roztěkanosti nastupující generace je snadné sousto, o to víc snadnější, když ji celou dobu odprezentujete na pozadí událostí, jako je znásilnění, touha po sebeubližování, šňupání koksu atd atd. Problém je v tom, že když ... morese moc tlačí na pilu, dřevo se zákonitě zlomí. A vyteče z něj jen pozérství, snaha šokovat (drogy a sex - doopravdy? Je jednadvacátý století, vsadím boty, že i můj desetiletý synovec zažil aspoň jeden gangbang) a až krajně nesympatická touha odprezentovat vše barevné v černobílé formě. Což působí dost kontraproduktivně a neuvěřitelně, třeba v momentech, kdy hlavní náctiletá hrdinka, která horko těžko může vědět, co je život, blekotá věty typu: "Že jste tak kurevsky Symbiotický, to je fakt kurevsky sekundární!" Děkuju pěkně dítě.Revolta může být zábavná, může být dokonce kouzelná a nemám ani zbla proti intertextualitě a žurnálovému způsobu zápisu. Jen by musel být průvodcem někdo, kdo má v hlavě mozek. Představte si, že by hlavním hrdinou Obratníku raka byl třináctiletý fracek, který by mezi mrdačkami ostentativně dával najevo, že "vole s Audi by nikdy nejezdil, páč je to konzum!" Já bych mu ji střelil.Stejně jako Mifti, karikatuře Tylera Durdena, upatlané od korálků od Diora, jako na truc přeblitými vlastními hypotézami o Všem.
review 2: Ich hab's tatsächlich gekauft (im Ramsch bei 2001 für 4,95)! Muss. Mir. Ein. Eigenes. Bild. Machen.Nach 110 Seiten: Meine Güte, wie kann ein solch pubertärer amateurpsychologischer Schrott nur derartige Wellen schlagen? Versteh es nicht.[beendet]Ausschnitte aus dem Leben einer 17jährigen Schülerin. Die Mutter manisch krank, der abwesende Vater mit bürgerlicher Existenz, die Umstände voller Verwahrlosung und Haltlosigkeit. Das Ergebnis ist eine hypernervöse Überspanntheit, die sich in den Wirrnissen des Berliner Nachtlebens inszeniert. Ob zusammengeklaubt oder nicht - das Buch ist ziemlich überflüssig. less
Reviews (see all)
onomatope
Absolute hipster drivel, steer clear of this tripe
mustoredsea
I don't get it. I simply don't.
saddie
"You write like a roadkill!"
maranda
Lame and disgusting.
Bookworm101
heul doch
Write review
Review will shown on site after approval.
(Review will shown on site after approval)